Archiv pro štítek: pedig

Košíčky z pedigu

Pletení košíčků a ošatek z pedigu mne opravdu chytlo! Nadšeně vyrábím pedigové košíčky a ošatky nejrůznějších velikostí, tvarů, barev, s použitím řady zajímavých doplňkových materiálů do výpletů.

Níže zobrazená fotogalerie přibližuje ukázky mých pedigových výrobků. Košíčky z pedigu pro vás ráda zhotovím na míru, dle vašeho individuálního přání.

Košíček z pedigu se může stát krásným a praktickým doplňkem vašeho interiéru, nebo originálním ručně vyrobeným dárkem k narozeninám, na Vánoce, pro kamarádku apod.

 

Oděvní a bytové doplňky pro potěchu oka i srdce

Tvořím s nadšením. Háčkuji, pletu z vlny i pedigu, vyrábím vánoční ozdoby, velikonoční dekorace, ráda zkouším nové postupy a materiály.

Obrázkový průřez mou tvorbou oděvních a bytových doplňků je pro vás připraven ve fotogalerii.

Zaujaly vás moje výrobky? Máte nějaký dotaz k mé tvorbě? Neváhejte mne kontaktovat.

O autorce

  • Od dětského věku háčkuje a plete, později se přidává šití, vyšívání a drhání.
  • Dnes se věnuje i dalším výtvarným technikám, jak jsou prezentovány v jednotlivých sekcích.
  • Na svých stránkách nabízí i kurzy háčkování a pletení a návody na některé z výrobků – budou průběžně zveřejňovány v aktualitách.

 Jak to všechno začalo

Začalo to vlastně už docela dávno. Sedmiletá holčička začala chodit do druhé třídy a do školní družiny. Tenkrát fungovala družina i pro starší děti, nejen pro ty malé, jako dnes. A také tam většinou byla „volná zábava“. Starší děvčata háčkovala a tu malou holčičku to moc zajímalo, moc se jí to líbilo, a tak ji to ta starší děvčata naučila. Uháčkovala pak hodně sukének a šatiček pro panenky.

Když jí bylo deset let, naučila ji maminka plést a její první „opravdové práce“ byly bačkorky pro malou sestřičku, která se právě tenkrát narodila.

Čas běžel dál, v šesté třídě si už troufla na pletený šátek a v sedmé na háčkovanou halenku a později i na první svetr.

A jak to pokračovalo

Když dospěla, tyto dovednosti se jí hodně hodily. Byl tenkrát nedostatek slušnějšího oblečení, zatímco slušný materiál se dal „sehnat“ už celkem dobře, takže to řešila tak, jako mnoho dalších, šila, pletla a háčkovala pro celou rodinu. Pokud ještě zbyla nějaká volná chvíle, tak také vyšívala a drhala – většinou ale jen drobné dárky.

Po sametové revoluci tyto ruční práce zaznamenaly jistý útlum. Náhle bylo všude dost docela slušného oblečení a na rozdíl od dřívějších dob už nebylo tak cenově výhodné nakoupit materiál a ušetřit vlastnoruční výrobou.

Z ručních prací – háčkování, pletení, vyšívání a drhání se tak postupně stal hezký koníček. Postupně pak přibyly i další výtvarné techniky – pletení košíčků z pedigu, práce s papírem i textilními materiály jako jsou stuhy a šňůrky, výroba a zdobení svíček gelových i voskových, pokusy o vlastní bižuterii z korálků, drátků i dalších materiálů.

Některé z těchto technik najdete v jednotlivých sekcích, některým se dnes autorka věnuje jen okrajově.