O autorce

  • Od dětského věku háčkuje a plete, později se přidává šití, vyšívání a drhání.
  • Dnes se věnuje i dalším výtvarným technikám, jak jsou prezentovány v jednotlivých sekcích.
  • Na svých stránkách nabízí i kurzy háčkování a pletení a návody na některé z výrobků – budou průběžně zveřejňovány v aktualitách.

 Jak to všechno začalo

Začalo to vlastně už docela dávno. Sedmiletá holčička začala chodit do druhé třídy a do školní družiny. Tenkrát fungovala družina i pro starší děti, nejen pro ty malé, jako dnes. A také tam většinou byla „volná zábava“. Starší děvčata háčkovala a tu malou holčičku to moc zajímalo, moc se jí to líbilo, a tak ji to ta starší děvčata naučila. Uháčkovala pak hodně sukének a šatiček pro panenky.

Když jí bylo deset let, naučila ji maminka plést a její první „opravdové práce“ byly bačkorky pro malou sestřičku, která se právě tenkrát narodila.

Čas běžel dál, v šesté třídě si už troufla na pletený šátek a v sedmé na háčkovanou halenku a později i na první svetr.

A jak to pokračovalo

Když dospěla, tyto dovednosti se jí hodně hodily. Byl tenkrát nedostatek slušnějšího oblečení, zatímco slušný materiál se dal „sehnat“ už celkem dobře, takže to řešila tak, jako mnoho dalších, šila, pletla a háčkovala pro celou rodinu. Pokud ještě zbyla nějaká volná chvíle, tak také vyšívala a drhala – většinou ale jen drobné dárky.

Po sametové revoluci tyto ruční práce zaznamenaly jistý útlum. Náhle bylo všude dost docela slušného oblečení a na rozdíl od dřívějších dob už nebylo tak cenově výhodné nakoupit materiál a ušetřit vlastnoruční výrobou.

Z ručních prací – háčkování, pletení, vyšívání a drhání se tak postupně stal hezký koníček. Postupně pak přibyly i další výtvarné techniky – pletení košíčků z pedigu, práce s papírem i textilními materiály jako jsou stuhy a šňůrky, výroba a zdobení svíček gelových i voskových, pokusy o vlastní bižuterii z korálků, drátků i dalších materiálů.

Některé z těchto technik najdete v jednotlivých sekcích, některým se dnes autorka věnuje jen okrajově.